Rozostřený pozadí je asi takovej základ, kterého chce při focení každej dosáhnout. Byl to takovej ten zásadní rozdíl mezi fotkou z mobilu/kompaktu a zrcadlovkou. Dnes to už sice zvládají i mobily, ale ať si říká kdo chce, co chce, není to ono. Pro pochopení by jste měli ovládat základní pojmy jako je clona, čas záverky a ISO.
→ clona objektivu
→ ohnisková vzdálenost
→ vzdálenost fotografa od hlavního objektu
Chceme do fotky vnést atmosféru daného místa, ale zároveň nechceme odvádět pozornost od hlavního motivu. Chceme se zbavit rušivého pozadí. Chceme vypíchnout hlavní objekt. Ukázat divákovi, co je na fotce důležité
Hloubká ostrosti nám udává, co bude ostré a co rozostřené.
jsou to lamely v objektivu, které udávají, kolik světla projde skrz objektiv na snímač
určuje, jestli je objektiv širokoúhlý, zoomový, pevný nebo teleobjektiv. Ohnisková vzálenost je uvedena na každém objektivu, např. 18-105mm, 50mm, 200mm, apod.
Na foťáku nastavíme režím A, prioritu clony. Pokud nastavujeme režím A, jde nám primárně o práci s hloubkou ostrosti a nechceme rešit celý tzv. expoziční trojúhelník (Clona, čas, ISO)
Základním krokem a nejsnažší cestou pro rozostřené pozadí, je plně otevřít clonu objektivu. Nejlepší jsou k tomu pevné objektivy typu 35mm, 50mm, 85mm apod. s nizkým clonovým číslem (f 1,4 nebo 1,8), případně objektivy zoomové s clonovým číslem f2,8 po celé délce objektivu, jako například 24-70 f2,8
Důležité, na co si dát pozor, je ostření. Pokud fotíte statickej objekt, i režim ostření by měl být nastaven na AF-S. V případě, že fotíte pohybující se objekt směrem od vás a k vám, tak zase volíme ostření kontinální AF-C
Tento postup je trochu náročnější. Vhodný zejména pro krajinářskou fotografii, makrofotografii, portrétní fotografii v protisvětle apod. Základem je, znát expoziční trojúhelník.
V hlavní roli opět clona objektivu
pohybovat se budeme někde na clonách f1,4 – 2,8. Tímto dosáhnete sice rozostřeného pozadí, ale je potřeba pracovat dále s hodnotou ISO a časem závěrky, aby jste dosáhli správné expozice.
Jaké volit ISO
pokud vycházíme z toho, že je jasný slunečný den, tak citlivost snímače necháváme na nejnižší hodnotě. Standartně ISO 64, 100, 200. Pokud, by jsme byli ve stínu, nebo uvnitř budovy, kde není moc světla, volíme vyšší hodnoty ISO jako třeba 400 nebo 800.
Jaký zvolit čas záverky
aby jsme dosáhli správně exponovaného obrázku, musíme poslouchat expozimetr, který nám říká, kolik světla je ideální. Pro představu si opět vezmeme slunečný den. Clonové číslo máme nastaveno na f1,8, ISO 100 a expozimetr ve fotoaparátu nám říká, že je venku tolik světla, že musím použit čas závěrky 1/4000. V případě, že fotíme třeba v pokoji, kde není moc světla, tak zvolíme třeba ISO 400 a expozimetr, nám opět řekne, jaký je ideální čas závěrky. V tomto případě, může být třeba 1/125
Témeř každá situace, má nějaké řešení a zde přichází na scénu ohnisková vzdálenost objektivu a odstup fotografa od objektu
První pravidlo říká, fotit minimálně od 50mm dál. V případě objektivu 18-105 zvolíme pro maximální rozostření ohnisko 105mm a uděláme si větší odstup od hlavního motivu
Druhé pravidlo říká, že odstup fotografa od hlavního motivu, musí být kratší než hlavní motiv od pozadí.
Fotograf …..(1/3 vzálenosti)….. / objekt /……………(2/3 vzdálenosti)……………/ pozadí