Katka a Honza

Stále jsem přemýšlel kterou svatbou začít. Začít první svatbou? Nebo to vzít od konce? Nebo vybrat na začátek tu nejlepší? Jak vlastně určit, která svatba byla nejlepší? To snad ani nejde. Všechny svatby jsou skvělé. Některé více akční, jiné zase více romantické a některé jsou jedna velká párty od rána až do rána.

Proto jsem se rozhodl, vyprávět jako první svatbu Katky a Honzy z roku 2017, nemá to žádný zvláštní důvod, proč zrovna tahle svatba, ale tak nějak ji mám dlouhodobě zarytou v paměti a někde začít musím. 

Poprvé jsem se s Katkou a Honzou setkal, když přišli do ateliéru jako pár na focení. Přiznám se, že v té době jsem ani já neměl příliš zkušeností s focením párů a oni zrovna tak neměli nejmenší tušení, co od focení očekávat. 

Myslím, že ani né po roce mě oslovili, jestli bych jim nafotil svatbu a to jsem nemohl odmítnout i přesto, že svatba byla trochu dál než jsem byl zvyklej. Pokud si dobře pamatuju, tak přípravy byly v Litomyšli a zbytek dne pak probíhal v pivovaru Dašické sklepy.

Mezi přípravou ženicha a nevěsty bylo docela hodně ježdění a chtělo to hodně dobré načasování a organizaci, aby to jeden člověk stíhal.

Po příjezdu do pivovaru už šlo všechno hladce. V pivovaru mají krásné jezírko u kterýho probíhají obřady a celé okolí pivovaru je hezky upravené a kvůli focení se nemusí vůbec nikam jezdit. Díky tomu jsme se během dne mohli vždy na pár minut urvat a udělat pár fotek, aniž by jsme narušili průběh svatebního dne.

Většina fotografů doufá, že jim výjde krásné odpolední sluníčko tzv "zlatá hodinka". Ale většina novomanželů, uzná, že později odpoledne se jim už moc fotit nechce, což je velká škoda. Mrkněte sami.

Katka a Honza jsou asi ten nejskromnější pár, jaký jsem kdy poznal. Až mi to bylo občas trochu hloupé, kolik pozornosti věnovali mě jako fotografovi, abych se na svatbě cítil dobře. Zrovna tak i ostatní hosti se ke mě chovali jako kdyby mě znali roky. Atmosféra byla skvělá, uvolněná a žádný stres s tím, že se časově něco nestíhá. Prostě nechali čas plynout a užívali si svůj den.

A zrovna mi to připominá svatbu Lucky a Jendy na Vysočině. Svatba s absolutně nejlepším harmonogramem. Ale o téhle svatbě zase příště :)



Další svatební příběhy

Hrozně rád vzpominám na ten trapnej moment u oběda, kdy se mě Ondrova babička zeptala...

Když se ohlédnu zpět, tak ze všech svateb mi utkvělý v hlavě dvě skvělý hlášky. A tohle je první...