... s rozostřeným pozadím

25.07.2019

Rozostřený pozádí je asi takovej základ, kterého chce při focení každej dosáhnout. Byl to takovej ten zásadní rozdíl mezi fotkou z mobilu/kompaktu a zrcadlovkou. Dnes to už sice zvládají i mobily, ale ať si říká kdo chce, co chce, není to ono. Pro pochopení by jste měli ovládat základní pojmy jako je clona, čas záverky a ISO.

Proč chceme rozostřit/rozmazat pozadí?

  • chceme vypíchnout hlavní objekt. Ukázat divákovi, co je na fotce důležité
  • chceme se zbavit rušivého pozadí
  • Chceme do fotky vnést atmosféru daného místa, ale zároveň nechceme odvádět pozornost od hlavního motivu

Hlavní pojmy

  • hloubka ostrosti - udává nám, co bude ostré a co rozostřené
  • clona - jsou to lamely v obejktivu, které udávají, kolik světla projde skrz objektiv na snímač
  • ohnisková vzdálenost - určuje, jestli je objektiv širokoúhlý, zoomový, pevný nebo teleobjktiv. Je uvedena na každém objektivu, např. 18-105mm, 50mm, 200mm

Co má vliv na rozostřené pozadí?

Jsou to tři věci, které spolu navzájem souvisí

  • clona 
  • ohnisková vzdálenost na obejktivu  
  • vzdálenost fotografa od hlavního obejktu

Praxe v režimu priority clony (A)

Na foťáku nastavíme režím A, prioritu clony. Pokud nastavujeme režím A, jde nám primárně o práci s hloubkou ostrosti a nechceme rešit celý tzv. expoziční trojúhelník (Clona, čas, ISO)

Základním krokem a nejsnažší cestou pro rozostřené pozadí, je plně otevřít clonu objektivu. Nejlepší jsou k tomu pevné objektivy typu 35mm, 50mm, 85mm apod. s nizkým clonovým číslem (f 1,4 nebo 1,8), případně objektivy zoomové s clonovým číslem f2,8 po celé délce objektivu, jako například 24-70 f2,8

Důležité, na co si dát pozor, je ostření. Pokud fotíte statickej objekt, i režim ostření by měl být nastaven v případě Nikonu AF-S. V případě, že fotíte pohybující se objekt směrem od vás a k vám, tak zase volíme ostření kontinální (Nikon AF-C)

Praxe v manuálním režimu (M)

Tento postup je trochu náročnější. Vhodný zejména pro krajinářskou fotografii, makrofotografii, portrétní fotografii v protisvětle apod. Základem je, znát expoziční trojúhelník.

V hlavní roli opět clona objektivu

pohybovat se budeme někde na clonách f1,4 - 2,8. Tímto dosáhnete sice rozostřeného pozadí, ale je potřeba pracovat dále s hodnotou ISO a časem závěrky, aby jste dosáhli správné expozice. 

Jaké volit ISO 

pokud vycházíme z toho, že je jasný slunečný den, tak citlivost snímače necháváme na nejnižší hodnotě. Standartně ISO 64, 100, 200. Pokud, by jsme byli ve stínu, nebo uvnitř budovy, kde není moc světla, volíme vyšší hodnoty ISO jako třeba 400 nebo 800. 

Jaký zvolit čas záverky

aby jsme dosáhli správně exponovaného obrázku, musíme poslouchat expozimetr, který nám říká, kolik světla je ideální. Pro představu si opět vezmeme slunečný den. Clonové číslo máme nastaveno na f1,8, ISO 100 a expozimetr ve fotoaparátu nám říká, že je venku tolik světla, že musím použit čas závěrky 1/4000. V případě, že fotíme třeba v pokoji, kde není moc světla, tak zvolíme třeba ISO 400 a expozimetr, nám opět řekne, jaký je ideální čas závěrky. V tomto případě, může být třeba 1/125

Co když nemám světelný objektiv?

Témeř každá situace, má nějaké řešení a zde přichází na scénu ohnisková vzdálenost objektivu a odstup fotografa od objektu

První pravidlo říká, fotit minimálně od 50mm dál. V případě objektivu 18-105 zvolíme pro maximální rozostření ohnisko 105mm a uděláme si větší odstup od hlavního motivu

Druhé pravidlo říká, že odstup fotografa od hlavního motivu, musí být kratší než hlavní motiv od pozadí. 

Fotograf .....(1/3 vzálenosti)..... / objekt /...............(2/3 vzdálenosti).............../ pozadí



Jak fotit