O víkendu mě čeká focení s partou lidí na Šumavě. A protože jsem celý víkend byl v Praze na Food parade, tak jsem si řekl, že by nebylo špatný si na tu Šumavu odskočit a podívat se trochu po okolí.
Řekl jsem Verči, ať po práci sedne na vlak a dojede do Prahy a pojedeme spolu. Kolem 11 večer jsme vyjeli z Prahy a kolem 2 v noci jsme dojeli do Horské kvildy, tam jsme to u lesa zapíchli a přespali do rána v autě. Ovšem budíček na východ slunce byl poměrně zbytečnej.
Slunce nám celý den nebylo dopřáno, ale za to jsme schytali slušnou sprchu. Ale nevzdali jsme to a i přes příšerné počasí jsme si trochu prošlapali okolí Modravy.
Počasí bylo sice trochu depresivní, ale to si člověk nevybere a je potřeba se nějak spokojit se vším. Za poslední 3 roky co tam jezdím jsem si zvykl na slunečné počasí a příjemné jarní teploty. Tak aspoň trochu změna
Ale stejně i toto skoro až podzimní počasí má něco do sebe
Po hodině chůze z Modravy jsme došli ke tří jezerní slati. Cestu zpět jsme si maximálně užili v tom největším dešti. U auta jsme vyždímali tepláky, převlékli se a zašli si do Klostermannovi chaty na česnečku a horkou čokoládu.
Zpět jsme pak vyrazili kolem 15 hodiny se zastávkou v Telčí, kdy na chvíli přestalo pršet.
Jeden člověk psal něco o tom, že má kvalifikace pro krajinářskou fotografii není dostatečná, abych mohl vzdělávat jiné. Druhý zase narážel na něco ve stylu, že pokud jsem nevyhrál Czech press photo, tak bych se vůbec neměl k fotografii vyjadřovat (aspoň tak jsem ho pochopil) Ale asi by to měl posoudit někdo jinej. A o Czech press photo si myslím své. Proto ani nemám ty nejmenší ambice do této soutěže nahrávat fotografie. A mě zajímá, kde vy hledáte inspiraci v této době plné Instagramu, pózy a hatu. Klidně mi napiš :)
O víkendu mě čeká focení s partou lidí na Šumavě. A protože jsem celý víkend byl v Praze na Food parade, tak jsem si řekl, že by nebylo špatný si na tu Šumavu odskočit a podívat se trochu po okolí.
V loňském roce jsem měl to štěstí a měl jsem dvě svatby v severních čechách. Svatby na sebe hezky navazovali. Jeden víkend Pája a Michal a druhej víkend Bára a Petr. A když už jedu takovou dálku, tak škoda tam nezůstat. Ubytování jsem měl zaplacené v místě svateb ale chtěl jsem si projet aspoň kousek Českého Švýcarska a nikam se...
Vysoký Tatry zná asi kde kdo. My už jsme tam jezdili jako malé děcka a znovu jsem k Tatrám vzhlédl někdy kolem roku 2012, kdy jsem na slevomatu našel docela slušnou nabídku ubytování. No a od roku 2016 tam jezdím pravidelně každý rok a ty scénárie se neomrzí.