Jak fotit v protisvětle

Když budete fotit v protisvětle, tak na vás lidé často budou koukat jako na blázna. V protisvětle přece nikdo nefotí. Ale právě focení v protisvětle vás odliší právě od těch, co jim slunce svítí při focení do zad. Často se s tím setkávám na svatbách, když chci fotit portréty, nebo skupiny svatebčanů a trvám na tom, že jim nesmí svítit světlo do obličeje. Pokud jste chtěli dřív fotit v protisvětle, tak jedině za pomoci příslušenství jako odrazné desky, nebo externího blesku. Dnes většina lidí, fotí mobilem, který focení v protisvětle taky nezvládnou, protože mají mizernou optiku a snímač s malým dynamickým rozsahem. Navíc, většina lidí postrádá základní znalosti o tom, co je clona, čas a jak vlastně funguje světlo a snímač. Focení v protisvětle odlišuje vaše fotografie, právě od těch ostatních.

Proč chceme fotit v protisvětle?

• protože nás to může odlišovat od ostatních.
• v případě portrétu, získáváte jemné, odražené světlo, které je pro portrét lichotivé.
• fotky v protisvětle mají unikátní atmosféru, kterou mnohdy ani okem nevidíme.

Hlavní pojmy

• dynamický rozsah snímače - ten nám určuje, jak velký rozdíl dokáže snímač zaznamenat mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem na scéně.
• objektiv - optické členy v objektivu se starají o to, jak kvalitní bude přenos kontrastu. Některé objektivy mají speciální nano crystalové vrstvy, které focení v protisvětle usnadňují.
• měření expozice - když chceme fotit v protisvětle, musíme perfektně umět měřit epozici.

Základním předpokladem pro focení v protisvětle je, že perfektně zvládáte měření expozice a máte naprostou kontrolu nad tím, co je clona, čas a ISO. Pokud tohle zvládáte, máte na půl vyhráno.

Dnešní digitální zrcadlovky a bezrcadlovky už mají, tak vyspělé snímače a optiku, že zvládají fotit v protisvětle i bez dalšího příslušenství. I když by možná někdo nesouhlasil , velkým pomocníkem bude focení do RAW formátu. Díky tomu, můžete v postprodukci získat ještě větší dynamický rozsah, aniž by jste výrazně ztráceli kvalitu, jako je tomu u JPEGu. Ale pokud jste odpůrcem RAW formátu, tak třeba Nikon má už v každém fotoaparátu tzv. Active d-lighting, který už při měření expozice počítá s tím, že se bude jednat o velmi dynamickou scénu.

Správné měření expozice je v případě focení v protisvětle, tím základním předpodkladem pro dobrou fotku. Budeme se bavit o celoplošným a bodovým měření. 

Fotografii je vždy lepší udělat lehce podexponovanou (tmavší) než přeexponovanou (světlejší). Když budete fotku upravovat, tak vždy upravíte lépe tmavá místa než světlá.

Celoplošné měření - režim A (priorita clony)

V případě celoplošného měření v prioritě clony se expozimetr chová tak, že si změří světlo na celé scéně a z ní vypočítá nějaký průměr, který snímač potřebuje ke správné expozici. To je, ale problém například při focení portrétu. Portrét vám zabere zhruba 10-30 % plochy, zatím co zbylích 70 % bude brát expozimetr jako příliš světlý a vy se tak dočkáte akorát siluety. Tohle vám pomůže vyřešit tlačítko korekce expozice na fotoaparátu. Expozimetr sice měří stále stejné světlo, ale vy mu pomocí korekce řeknete, že to chcete světlejší, že vám na tom pozadí až tak nezáleží. Fotoaparát totiž neví jestli fotíte krajinu a nebo portrét a jeho jedinou úlohou je, změřit správně světlo. V případě hodně silného protisvětla, může jít korekce klidně +2 až 3 EV.

Bodové měření - režím M (manuální režim)

Pak máte druhou variantu, a to je bodové měření expozice v manuálním režimu. Pro focení v protisvětle asi ideální, ale zase nemusí každý souhlasit. V případě bodového měření, vám expozimetr měří světlo pouze z místa, na které mířite. Když bude slunce svítit ze strany, tak bude nasvícena jen polovina obličeje. Zatímco co celoplošné měření, by vám z toho udělalo průměr, tak bodové vám změří na každé straně jiné množství světla. V praxi, to bude vypadat tak, že když budete měřit světlo z tmavé poloviny, tak expozimetr se bude snažit udělat správnou expozici, a tím pádem bude světlá polovina přepálená. Takže světlo, by jste měli měřit vždy z té světlejší části. 

V případě, že fotíte v protisvětle, tak všechno světlo jde zezadu a portrét, je tak rovnoměrně nasvícen okolním odraženým světlem, ze kterého budete měřit expozici. V případě správné expozice budete mít správně exponovaný portrét, ale pozadí bude pravděpodobně příliš světlé. Proto, je nejlepší fotit v protisvětle v pozdnějších odpoledních hodinách, kdy je slunce nízko a rozdíl mezi nejsvětlejším a nejtmavším místem, není tak velký.

Doporučené objektivy

Na focení v protisvětle, budou z těch levnějších, vždy lepší pevná skla typu 35mm, 50mm, 85mm apod. Jejich konstrukce je výrazně jednoduší než u základních zoomu, a díky tomu, bude lepší přenos kontrastu i menší výskyt nežádoucích odlesků. Bohužel se základními zoomy typu 18-55mm nebo 18-105mm budete asi vždy trochu bojovat s odlesky, nebo nežádoucími efekty. 

Něco jiného, jsou pak objektivy z vyších tříd, ale tomu pak odpovídá i cena. U Nikonu jsou to třeba objektivy se zlatým štítkem N, který označuje úpravu optických členů nano crystalovou vrstvou. Tyto objektivy jsou, jak pevné, tak zoomové a většinou se jedná o nekompromisní kvalitu.

Hodně lidí, se ptá, na rozdíl mezi značkovými objektivy Nikon, Canon vs neznačkové, jako jsou Sigma, Tamron apod. Tady vládne věčný boj a velmi zkreslené informace spojené až s mírnou agresy, jak někteří zarytě budou tvrdit, že vám objektiv za 15 tisíc nahradí originální objektiv za 45 tisíc.

Nedá se k tomu přistupovat, takto obecně, a řešit to na obecných fórech je nesmysl. Vždy, je lepší se poradit s odborníkem, který tyto objektivy prodává, říct mu, co chcete fotit a on by vám měl umět poradit, jestli je dané sklo vhodné. 

Dám vám příklad: Používal jsem vždy objektivy Nikon 70-200 f2,8 i f4 na sport a portréty. Občas jsem si půjčil na vyzkoušení i výrazně levnější sigmu 70-200 f2,8 a člověk by na první pohled řekl, že kromě hluku a rychlosti mezi nimi není až takový rozdíl. Ale v moment, kdy šlo o focení v protisvětle, tak sigma neměla absolutně šanci se s protisvětlem poprat.

Krajina v protisvětle